1.  Onehdá mne nepřijemně překvapilo že po kousnutí do kusu chleba mi vypadla ze stoličky plomba. Ještě víc mne ale zdrtilo, že nová by mne tu stála přes 400 dolarů.

2. Do ČR se teď nějakou dobu nepodívám, takže sem stál před rozhodnutím, zda překonat svůj vrozený skrblíkovsko-socialistický postoj a jít svému zdejšímu zubaři přispět na nový kus platinového ráhna na jeho sedmnáctou jachtu ze střev nenarozených gorilích mláďat, nebo riskovat že mi díra po plombě způsobí nějaké problémy, pokud jí tam nechám.

3. Jako obvykle sem se nejprve obrátil na gugl. Po chvíli dotazů na „nejlevnějšího zubaře“ sem zajásal, když sem našel v Brooklynu týpka co slibuje spravit zuby do sto dolarů a vychloubá se certifikátem z Kyjevské univerzity. Při bližším zkoumání ale vyšlo najevo, že ta univerzita je veterina a certifikát je pouze o docházce, nikoliv o nějaké kvalifikaci. To že trhal předemnou zuby kravám a prasatům bych eště přežil, ale to že na to možná ani nemá kvalifikaci, to už bylo moc i na mne. Pokud mne má kuchat veterinář, tak aspoň dostudovaný!

4.  Napadlo mne, jestli bych si nedokázal zub spravit sám. Ano, po úspěchu s opravou dálkového klíče k autu si skutečně přijdu jako JUDr. McGyver. O kolik může být těžší si spravit zuby? O moc určitě ne.

5. Vyšlo najevo, že se nemýlím! Alespoň podle svědectví několika youtube tutorialů na téma „sám sobě zubařem a stále naživu„. Hurá. Bohužel k dokonalé opravě zubu byla potřeba mikrobruska a uv lampa a další nádobíčko, jehož pořízení by mne vyšlo zhruba na 380 dolarů.

6. Ano, sice je to pořád levnější než 400 a víc, ale zase je tam to riziko že to poseru, letlampou si rozkurvím držku, zničím zub, a bolesti se u toho pochčiju. Se znám, ne.

7. Tak sem guglil eště chvíli a přišel na to, k čemu se uchyluje zdejší chudina, v podobné situaci. On se totiž prodává tzv „do it yourself dental kit“. To vám je taková nádobka s nějakým zubařským cementem či co, k tomu dostanete malé dlátko a špachtličku a návod, co s tím.

8. Po pečlivém studování návodu a čtení recenzí sem pojal podezření, že to nemůže být přeci tak jednoduché a hlavně levné. Celý dental kit stojí ani né 5 dolarů. Koupil sem si ho pro jistotu 3x. Doma sem se sice eště chvíli rozmýšlel, ale pak učinil exekutivní rozhodnutí a šel do toho.

9. To, čeho sem se bál nejvíc, že nebudu umět vykotlaný zub dostatečně dobře vysušit, se ukázalo být lichou obavou, neboť cement bylo dle návodu doporučeno na zub implantovat  pouze pokud zub je vlhký. Paráda. Mírně složitější už bylo si dlátkem upravit cement tak aby mi šel zub zkousnout a zároveň dostatečně rychle ho odpárat z ostatních zubů, na které se mi samozřejmě omylem naplác.

10. Zkrátím to. Bejt zubařem není tak těžký! Ode dneška mám mimo právníka, a spisovatele další záložní kariéru. A již nyní přijímám objednávky. Protože první spravenje zub a již 72 hodin v něm držící plomba, to se počítá! A teď se du, na oslavu toho úspěchu, vožrat za 385 ušetřených dolarů. Voila!