Krutomýval: NYC vs Blondýna s řasama

1. Naučit se dobře řídit auto není jen tak. Osobně mne před autoškolou vzdělávaly hlavně knihy o Jamesi Bondovi, kde bylo opakovaně popisováno, jak skvěle James řídí auto, a v čem to spočívá. Dodnes si proto pamatuji třeba, že podle Jamese Bonda dobrý řidič u řízení nemluví.

2. Samozřejmostí je také že při řízení netelefonuje, neposílá textovky, nejí hamburgry, nehádá se se spolujezcdem, není opilý ani pod vlivem drog, a nemá na klíně rozložený časopis. 

3. Ale přes  tato veškerá opatření nemůžu říct, že by New York nějak zvlášť oceňoval, že jsem slušný a spořádaný řidič. Který za jízdy nemluví, na jiné řidiče nehuláká, nepřekračuje rychlost, a snaží se dodržovat veškerá možná pravidla. Protože je mimo jiné také posraný strachy z toho co by se stalo, kdyby ho tu chytli policajti. Přecijen letitá mediální masáž o brutální policii v Americe má své účinky. Předpokládám, totiž že při nevhodném pohybu mě rovnou zastřelí.

4. Jezdit skrz městp New York je ale pro slušné řidiče za trest. Pořád na vás někdo troubí, lidi parkujou doslova uprostřed silnice, a to zhruba ob sto metrů, takže neustále musíte objíždět nečekané překážky a dělat úhybné manévry v rámci ulice nabušené jinými auty a za plného provozu.

5. Do toho vám ještě do cesty skáčou chodci naprosto přesvědčení o tom že je nepřejedete a cca polovina z nich jsou černoši, kteří jsou opravdu daleko hůř vidět. Člověk by neřek jak velký rozdíl dělá barva pleti v rámci bezpečnosti silničního provozu. K tomu když navíc mají na sobě černou teplákovou soupravu, často si říkám, že přežili jen díky správné konstelaci hvězd.

6. Dnes mám za sebou hodinovou cestu do kina a z kina. Ne, metro mi tam nejede. Ale zase je kino na pláži, takže člověk po filmu může poslouchat příboj vln a pozorovat racky útočící na kolemjdoucí. To je vždycky zábava.

7. Během cesty z pátky se i povedlo se nevybourat, ačkoliv k tomu dnes byly snad nejvhodnější podmínky za posledních pár měsíců. Soumrak. Mlha. Extrémní „rychlá špička“ což znamená že jsou auta všude ale provoz přitom docela frčí.

8. Několikrát na mě někdo troubil, a vůbec netuším proč. Nebaví mě to. Světla mi svítí, stěrače stírají. Jsem ve své lajně. Nebrzdím provoz. Nikoho nelegálně nepředjíždím. Ale nejezdím jak šílenec. Dodržuju rychlost a předpisy. Což né každému na silnici vyhovuje. Zvláštěpak vidí-li za volantem blondýnu, v autě s řasama.

9. Ano, čtete správně. Před nějakou dobou moje auto dostalo novou ozdobu. Nádherné dlouhé řasy nad přední světla. Chce jistou dávku odvahy zaparkovat Prius s řasama uprostřed gangsta Brooklynu a ještě větší jezdit s ním po New Yorku a odolávat upřeným pohledům a hysterickému troubení, kdykoliv jimi nemrkám podle vkusu místních závodníků.

10. Ale jestli něco mám, tak odvahu, no ne? A přes tu odvahu a přes svoje blonďaté vlasy a řasy na autě říkám všem chronickým trubcům: když nemáte troubením co smysluplného říct, zkuste radši mlčet. To ostatně doporučuje James Bond. Tak to asi bude dobrá rada.

rasy

4 komentáře u „Krutomýval: NYC vs Blondýna s řasama

  1. Navrhuju pouštět na plný pecky píseň „I feel pretty, oh, so pretty and fiiiiine“, kdykoliv někdo vejrá 😀 That’s so very NYC 🙂

  2. Jako celoživotní neautomobilista se při tom líčení docela bavím, hlavně proto, že něco takového nemusím podstupovat. Ale řasy na autě jsou moc dobrý nápad! 🙂

    1. jeste by Dzokovicovi (ano tak se muj Prisus jmenuje, pojmenovani jsem prohrala v sazce) slusel usmev nebo ruzova tanga ale pak se obavam ze by mne uz valka gangu na ulicich v brooklynu neminula…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *