Krutomýval: jak na konci roku výhodně bilancovat

1. Bilancování je záležitost ke které mám srdečný odpor, přesto se mi tak úplně nevyhýbá.  Rok 2018 pro mne v mnoha ohledech byl přelomový. Nová práce, nový obor a s ním nové zážitky, nové stresy, nové typy radostí a strastí.

2. Zdraví, což je nakonec opravdu to jediné na čem záleží, se mi tak nějak stabilně horší. Za známku blížícho se totálního rozpadu považuju fakt, že se mi před několika měsíci povedlo si na týden zablokovat záda díky nepovedenému kýchnutí. Když si člověk řekne, že v mládí moh klidně omylem cestou domu špadnout do škarpy, udělat neplánovaně kotrmelec, nebo s rozběhem hodit šipku do postele a netrefit se do ní, a stejně se mu vlastně nic nestalo, a dnes z něj jeden blbej nádech udělá na týden invalidu, není to úplně příjemné.

3. Ale dá se s tím pracovat. Například tak že si dočasně prudce zhoršíte životní komfort, a pak když se vám povede vše zas stabilizovat, přijde vám, že je všechno nádherné, svět je krásný, a že je třeba si vážit každého momentu, kdy se vám vše nerozpadá pod rukama. Mně se toto povedlo aniž bych to tak nějak plánovala.

4. Před měsícem jsem si totiž,  po dlouhém zvažování, vybírání a pečlivé rešerši koupila novou matraci. Na doporučení kamaráda byla latexová, nebo tedy hybrid latexu a jiných materiálů a výrobce sliboval úžasné zlepšení mého životního komfortu a předstíral že právě z této matrace má vlhké sny každý ortoped. Jenže já z ní místo vlhkých snů měla nespavost a kriplitidu.

5. Po první noci jsem se ocitla v takových bolestech, jak snad nikdy. Inu řekla sem si, že to bude asi jen nezvyk, a zkusila tomu dát pár dalších dní. Matrace se ale zdála být tak tvrdá (prestože jí výrobce řadil do verianty středně měkké, na škále tvrdosti 0-10 na 4) že se mi na ní téměř nedařilo spát a když už sem někdy nad ránem usnula vyčerpáním, zaručeně mě každou půlhodinu budila bolest a ráno sem vstávala s pocitem, že se nemůžu dožít večera.

6. Nikdy předtím sem nezažila, že by se mi tak rapidně horšilo zdraví. Po prvním dni mě JEN bolela záda. Po dalších třech dnech na tom Záhořově loži mě bolely nejen záda, ale celý člověk. Od palců na noze po krk. Křeče v nohách, zádech, rukou, celodenní bolesti svalstva po celém těle, a k tomu celková ztuhlost, občasný třes a hlavně stálý pocit silné svalové namoženosti… všeho.

7. Po dvou týdnech už sem na guglu vyhledávala věci jako „rakovina kostí“ a „náhlý nástup celkového ochrnutí“ a studovala příznaky roztroušené sklerózy nebo nastupujícího parkinsona. Inu napsala sem výrobci, jestli někdo tu matraci někdy testoval, že se na tom nedá spát. Výrobce tvrdil že výrobek je tradičně velmi dobře hodnocený ale že mu ho můžu vrátit a že mi pošle náhradní kus, protože tenhle je možná defektní. Problém je v tém, že matrace má 2 metry na délku, 2 metry na šířku, 25 cm na výšku a 45 kilo. Tzn její návratnost je možná jen pokud má člověk k tomu armádu otroků a je ochoten zaplatit náklad a dopravné takové megery.

8. Život mi připadal najednou plný smutku a bolesti a pocitu zmaru. Těsně předtím, než jsem se odhodlala updatovat svou závěť a ukončit své trápení, mi naštěstí výrobce matrací, kterému jsem tou dobou poslala už asi sedm stížnostií, přidělil matracového inspektora. Který si se mnou domluvil telefonát, během něhož vyšlo najevo, že mi sou ochoti prostě jen tak poslat novou matraci, jiný typ, měkčí, z paměťové pěny, a tu starou ať si nechám. Amerika, fuck yeah.

9. Nová matrace dorazila 24. 12 chvilku před štedrovečerní krmí. S očekáváním nejhoršího sem jí rozbalila a otestovala. Zdála se báječně pohodlná. První noc sem se ale i tak skoro bála usnout, aby se tento prvotní extratický dojem nezkazil. Třeba neopatrným kýchnutím. Ale obavy byly zbytečné. Nyní je to skoro týden, co spím na tomto novém obláčku a není noci, kdy bych neděkovala všem svatým za to, že se mi dobře spí.

10. Všechny zdravotní problémy jako zázrakem odezněly. Záda se během 24 hodin vrátila do původního bezbolestného stavu, ruce přestaly brnět, nohy se škubat, oči slzet, duše pomýšlet na sebevraždu. Život zas dostal smysl. A nyní mi přijde, že mi k naprosté spokojenosti úplně stačí, že mě nebolí spát. A to je vlastně krásný výsledek, ne? A o tom to bilancování nakonec je. Najít aspoň něco malého, co se v tom roce fakt povedlo. Přeju vám všem, abyste k podobným zjištěním ale nemuseli dojít až po týdnech spánku na nejnovějším modelu firmy Prokrustés a Záhoř. s.r.o.

6 komentářů u „Krutomýval: jak na konci roku výhodně bilancovat

  1. Býval jsem zvyklý na různorodé „záhořáky“, člověk nikdy neví, kdy se mu bude podobný trénink z období pozemské existence hodit :-). No a pak jsem pro sebe objevil dobrý japonský futon a od té doby si lebedím podobně jako ty. Tak ať tenhle tvůj obláček pěkně stabilně a dlouhodobě funguje.

  2. Tak aspoň že to na Vánoce dobře dopadlo… Zřejmě to byl původně opravdu zmetek… Ja zkoušel v říjnu prespat pod širákem…. Už jsem studeném odchovu odvykl, tak to byla po poklesu teplot tak od půlnoci dobrodružná a klepava noc…

    1. to by me asi zabilo, nicmene je to zazitek ktery by mel i clovek v mem pokrocilem veku aspon jednou zazit, zamyslim se nad tim 🙂

    1. Ziju, cas se opet rozbehl, diky korone. Co ty, doktori ted maji asi nejvic prace co kdy meli co? Jak to zlvladate v babisove? Slysim ze vam chteji zrusit senat ci co ;D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *