Krutomýval: Jak za korony do Evropy a zase zpátky?

1. Je to tak, nakonec se mi skutečně povedlo vymodlit si jedny letenky, které nikdo nezrušil. Tedy takhle, jejich první část nikdo nezrušil, takže se mi na konci června povedlo dostat se z New Yorku do Prahy podivnou trasou přes Boston a Rejkjavik. Na Islandu mi hned po výstupu z letadla ňácí úřednící strčili špejli do nosu, a otestovali mě. Prý koronu nemám, sdělila mi sms o několik hodin později, po výstupu z letadla do Prahy. Hladký proces, navíc zadarmo. Přišlo mi vhodné Islanďanům poděkovat formou oslavného tweetu sdělující všem mým 13 followerům že Islandic Air a Island sám sou nejlepší.

2. Na pražském letišti ovšem k mému překvapení nikoho ale vůbec nezajímalo okdud člověk přiletěl,  takže nedošlo ani na to že bydlím v koronou přepostiženém New Yorku, natož na to, že mám v kapse čerstvou esemesku stvrzující že hlubokovo v mých útrobách Islaňdané nenašli to, co tam hledali.

3. Rodiče se ze setkání po 9 měsících radovali, přátelé si mě  (někteří) ještě pamatovali, a celkově byl pobyt v Praze a okolí příjemnou záležitostí. Byť na mě občas padala mírná New Yorkem vypěstovaná úzkost z davů (rozuměj více jak 3 osob v mém bezprostředním okolí) lidí bez masek  a hlavně pak v MHD narvaném různými viditelně dýchajícími promořovači. Což mi bůhvíproč asociovalo vlak do Osvětimi. To se holt asi zhýčkaným osobám narozeným do relativního blahobytu a záhy i svobody takhle po 3 měsících sledování pandemie v televizi prý stává.

4. Ale jelikož sem člověk veskrze odvážný, stačilo mi se MHD začít vyhýbat a hned mi bylo lépe. Jeden z mých prvních výletů vedl do české hospody Bruska pro české jídlo a pak do multikina na Andělu, kde sice dávali převážně jen starobylé filmové vykopávky, ale i tak se mi povedlo najít jeden snímek který mi předtím unikl. Tedy můžu odpovědně říct že na film Bloodshot s Vinem Dieselem do kina chodit rozhodně nemusíte. Je to blbost. Ale po 5 měsících nucené kinoabstinence člověk povolenému Vinu Dieselovi na scénář nekouká, že.

5. Pocit radosti z pobytu v rodné zemi mi ovšem záhy zkazila zpráva z Islandu, obsahující sdělení, že můj let zpět od USA se ruší. Předchozí Island oslavující tweet bylo tedy nutné vymazat. Pěkně mě tím náhlým zrušením letenky totiž nasrali, protože takhle mi zůstal pouze let Praha-Rejkjavik ale zbytek cesty do USA si člověk moh ledatak odplavat. ČSA samozřejmě vůbec nezajímalo, že mi jiná aerolinka zrušila navazující let, a nasolili mi penále za zrušení letu, započítali všemožné i nemožné taxy a pak hrdě vrátili 509 Kč z letenky za 3500. Což teda neni nic moc ale lepší než špejlí do nosohltanu asi.

6. Bylo tedy potřeba hledat nové letenky na cestu zpět do Ameriky. Ukázalo se, že pokoušet se na začátku srpna odletět do New Yorku z Prahy by mě stálo asi 30 tisíc, místo bězných 14. Což se mi samozřejmě vůbec nezamlouvalo a proto mě nakonec nalákala na odlet Vídeň za 11. Plus 400 Jančurovi za vlak, který byl sice avizovaný jako klimatizovaný, ale klimatizace v něm fungovala pouze na některých částech trasy, díky čemuž tam bylo nejen vedro ale hlavně v nabitém vlaku kde nejdou otevírat okna naprosto nedýchatelno.

7. Dle průvodčího klimatizace spínala a vypínala „podle napětí“ a nemyslel tím napětí mé osoby v těch 27 stupních co v tom vagónu bylo. Průvodčí opakovaně sliboval například ze „od Břeclavi se situace zlepší“. K tomu ale nedošlo, a tak cesta vesele pokračovala za nepřítomnosti kyslíku a přítomnosti mnoha stupňů Celsia i od Břeclavi dál. Nikdo (mimo mě samozřejmě, New Yorský skaut vždy připraven) navíc neměl masky, takže sme si to tam s tou případnou koronou prolezlou cháskou pěkne vyměňovali v zavřeném nevětraném prostoru celých 400 minut cesty jak po másle.

8. Díky bohu ale vlak dojel a jako bonus nebyl zrušen let Vídeň – New York. Prvním zádrhelem v mé náladě v Rakousku tak byla až nutnost zaplatit dalších 70 dolarů za zavazadlo, což mi u přesoceánského letu u jedné jediné tašky kterou chce člověk odbavit přijde jako hamižnost nejvyššího rázu ale ok. Pak mě ale čekal ještě zádrhel číslo 2. Tím bylo prohlášení letušky že můj drahocenný respirátor třídy FFP3, za který by mi v New Yorku sousedi utrhali ruce, uřezali nohy a vykuchali z těla ledviny, kdyby zjistili že ho mám, se na palubě letadla NESMÍ nosit. Při dotazu proč mi bylo sděleno, že poskytuje ostatním menší ochranu.  Poskytuje sice větší ochranu mně, uznala letuška, ale údajně horší jí. Byla neodbytná. Pokud si ho nechci sundat, tak si musím přes něj nasadit ještě chirurgickou masku prý.

9. Jelikož let byl téměř plně obsazen a čekala nás s ostatními cestujícícími na palubě společná desetihodinovka (a já opravdu nechci mít koronu v Americe, kde by mě pravděpodobně buď zabila nebo zruinovala, jiný výsledek si v mém případě kdy sem riziková skupina a doktor tu stojí zhruba tisícínásobek ceny v ČR neumím představit) přišlo mi lepší se nevzpěčovat a na respirátor si masku skutečně nasadit a letět jako novodobá reinkarnace postavy Bane z Batmana.

10. Nyní sem už 3 dny doma v Brooklynu v povinné karanténě a pravidelně mi chodí od Americké vlády výhružně znějící smsky vynucující si čestné prohlášení, že ano, sem doma, a teď sem taky doma, a ano i nyní když se mě ptáte potřetí za 24 hodin sem furt doma. To že mě testovali ještě těsně před odletem v Pražské UVN a potvrdili že koronu ani tehdy nemám opět nikoho nezajímá. No nic. Aspoň mám čas se věnovat volání a psaní na různé aerolinky, které mi dluží peníze za ten nespočet zrušených letů a ptát se jich jestli z nich vypadne aspoň vindra. Držte mi palce, a … zůstaňte radši v Česku. Vsude dobře, doma nejlíp. Aspoň prozatím.

17 komentářů u „Krutomýval: Jak za korony do Evropy a zase zpátky?

  1. No to ti chci napsat celou dobu, co čtu článek….zůstaň radši v Česku!:) A ty to přitom víš, a stejně už jsi fuč 🙂

    1. Ja verim ze se do Ceska jednou vratim natrvalo, ona ta zeme opravdu je nadherna a ma sve vyhody…

        1. no na Australii je jeste nevyhoda ta spousta tech kousavych pavouku a jedovatych hadu a tak, ne? to my mame akorat par medvedu a trumpa 🙂

  2. Jsem zvědavý, zda něco z těch aerolinek vytřískáš.

    S chotí jsme zažil podobnou situaci v menším. O posledních Vánocích jsem jako dárek koupil letenky do Basileje, z různých možností byly nejvýhodnější. Jenže asi měsíc před odletem nám napsali, že let tam se ruší (zpáteční kupodivu ne), protože však hotel mezitím strhl peníze za ubytování, hledal jsem náhradní spojení vlakem (bylo nekřesťansky drahé a navíc s přestupy), ale naštěstí se vyskytla možnost autobusem do Zürichu s přestupem a pak i zastávkou na trase v Basileji. Tato rezervace měla tři etapy, pár dní před odjezdem nám napsali, že se ruší rezervace místa a místo toho dostaneme jiná sedadla, poté to znovu změnili, a napotřetí zrušili celou jízdenku a nabídli vrácení peněz nebo objednávku jiného spoje. V nabídce byl dost podobný s přestupem ve Freiburgu (místo původních Mylhauz) a ten vydržel a úspěšně jsme docestovali. Ve Švýcarsku jsem pak trnuli, aby nám nezrušili ještě zpáteční spojení, nechtěli test apod., ale prošlo to tentokrát už bezproblémů.

    Jinak do USA bych ještě jednou chtěl (po SF 2009 a NY 2011 ještě Chicago a Washigton), ale při těchto poměrech to zatím nemá smysl.

    1. Jojo, to by clovek nerekl ze bude zazivat pri jinak relativne beznych cestach takove vzruseni az dobrodruzstvi co? Tak hlavne ze ste se v poradku dostali tam i zpet.

      Washington nevim jestli myslis mesto nebo stat, ale oboje ma neco do sebe, tak doufam ze az bude situace zase priznivejsi, tak tu cestu budes mit moznost zrealizovat. Washington DC bude urcite hodne zajimavy tento listopad treba 🙂

      1. Myslel jsem Washington D.C., o státu vím jen, že existuje.
        Na listopadové dění jsem také zvědavý, sice se nás výsledek nijak nedotkne, ale souboj tak protikladných soupeřů bude určitě zajímavý.

  3. Milý Mývale,

    v cizím škopku
    myl ses tak dlouho,
    bez tebe je blog opuštěný
    a život na hov..

    Ty letenky
    dost mě zajímají!
    Snad nechceš říct,
    že zlaťáky si ponechají?!

    Inu,
    nechť na koštěti štěstí sviští,
    neb co je doma, to se počítá!
    Kam by letenkáři přišli?!

    Trudný život
    Mývalího tvora!
    Co by na to řekla,
    jeho majitelka Nora! 😉

  4. Od té doby, co mi z Berkeley napsali, že místo živých fotek se budou obrázky v galerii jen pouštět na obrazovce a navrch zrušili slavnostní vernisáž s červenými koberci, protože v galerii smí být najednou max. 4 lidé (včetně manažera a dvou full time dezinfektorů), zapškl jsem vůči cestování přes moře a kompenzuji si to tím, že chodím bez testů a karantén po lávce přes Berounku sem a tam :-).

    1. ano tento pocit znam, vsechny festivaly nam tento rok presunuli online a to sme na jednom v Milane vyhrali a sla bych si byvala na podiu pro cenu a mela moznost ztrapnit se dekovnou reci.. no tak priste no.

      pro nas oba 🙂

  5. Ses zapomněla ozvat kvůli tomu památníčku?! 😛

    Gratuluju k návratu a chválím každou zmínku o Islandu, i když bez té negativní by to bylo lepší. 🙂

    1. Promin byla to fakt hektika, navic stres s tim jak mi rusili lety. Ale PRISTE. Bychom mohli dat krutomyvali setkani, pro blogove dlouhodobe navstevniky, to by bylo fajn.

      Ale jo, Island u me porad boduje, je to tam krasny, ted teda jeste jestli mi vrati nejaky penauze no…

  6. Mývale,
    a to víš, že jsi nám všem znemožnila psaní komentářů k tomu nejnovějšímu příspěvku (a možná veškerých komentářů)?!
    Tenhle asi taky neprojde, ale zkusím to….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.