1.  Od té doby co žiju v USA si vážím českého zdravotnictví. Nikoliv proto, že by snad bylo nějak zásadně lepší, ale čistě proto, že je (zdánlivě) zdarma. Platit nějaké od výkonu určené ceny doktorům je totiž asi stejná hovadina jako platit dle tarifu právníkům – ani jeden pak nemá motivaci vám skutečně pomoct, když za každou další návštěvu má dostat peníze navíc, žejo.

2. Proto by se mělo zavést placení za výsledek. Trochu odpovědnosti do té fušařiny! Ale než bude ve zdravotnictví tento bohulibý nápad zrealizován, sem odkázán na milost a nemilost hamižných felčařů, co ve mě vidí nové ráhno na svou jachtu.

3. Proto, kdykoliv zavítám do ČR, těžím zde z té jediné výhody faktu, že sem se tu narodil: čerpám zdravotní péči jako o život (hehe). Jenže i tady mají lékaři nějaká ta pravidla, a hlavně pekelné objednací lhůty. A do mého džemem nabitého týdne se nehodí, když mi specialista řekne „přijďte za 7 týdnů„.

4. Řešení? Korupce ve formě předávání různě naditých lahví vín, nebo využívání známosti. Jelikož sem skrblík, sázím na známosti, a co nemám, si vyšukám. Proto sem už preventivně před 3mi lety začal nejen klátit ale i malými dárky zahrnovat jednu všehoschopnou lékařku. Slečna je vysoká, vysolárkovaná, napudrovaná, udržovaná blondýna, co v pauzách mezi sexem se mnou internuje v prestižní Pražské nemocnici.  A takový renomovaný nemocniční internista se hodí, ten má totiž konexe a schopnosti vyjednat vám termín víceméně na hodinu a eště navíc u člověka, co nebude nějaký anonymní řezník.

5.  Jenže, světe div se,  slečna MUDr. PUDr. začala mít vedle výhod i požadavky. A už nestačí parfémek z letiště nebo bižuterie z obchoďáku. Už si nárokuje i výlety a můj čas. Kdybych už, zřejmě díky svému nezřizenému životnímu stylu, zahrnujícímu mimo děvek, stresu, chlastu i koks,  neměl touto dobou už trochu podlomené zdraví, asi bych se na to všechno vybodl. Ale když má člověk pocit, že brzo bude potřebovat operaci nosní přepážky, trojitej bypass, výměnu jater, dialýzu ledvin, restrukturalizaci žilního systému a rehabilitaci erekce, musí jít osobní preference stranou.

6. Tak sem se jí opatrně zeptal, kam chce. Prej na Francouzskou Riviéru. Kurva, proč musím klátit a potřebovat tak neskromný ženský?! To by jí nestačil vejlet do Příbrami? Původně sem jí s tím chtěl i s žabožroutskou Riviérou poslat někam, ale když se po jedné propařené noci ozval zdravotní problém co singalizoval už opravdu blížící se selhání jater, řekl sem si, že čert vem 50 táců za Frankoland a koupil sem letenky a zabookoval hotel. Protože transplantace jater mající původ v chlastu a drogách v USA není hrazená pojišťovnou, a vyšla by mě asi na 2 milióny korun. A v ČR se k ní bez známostí jen tak nedostanu, případně mě při ní někdo zabije.

7. Ve Francii to bylo příšerný, a to sem vylíčil asi jen desetinu těch hrůz co tam člověka čeká. Nikdo tam nejzeděte. Přeju těm baretovošoustům obzvláště silnou vlnu uprchlíků. Potřebujou je jako sůl, aby tam trochu zamávali s tím jejich zkostnatělým a Uber (yes, pun intended) socialistickým (ne)systémem.

8. Ale zpět k MUDr. PUDr.  Nakonec výletování neslo své ovoce. Nechal sem si 4 dny od rána do večera relativně odborně monitorovat své (chatrné) zdraví, masírovat záda u Azurového pobřeží a mezi ládováním se lanýžema sem sledoval, jak se mi na dálku zařizujou potřebná vyšetření a konzultace.  A všechny v rozsahu příštích 7 dnů.  Parádička.

9. Problém je, že mimo pravidelného sexu (díky bohu za Viagru) MUDr.PUDr. postupně začala chtít i vyznání. V jednom obzvláště nestřeženém momentě mi i sama řekla, že mě miluje, a následně začala významně mrkat svýma významně dlouhejma řasama.  Přišlo mi, že je to vhodnej moment na to jí oznámit, že mám dítě. Představoval sem si, že to na ní bude působit stejně jako na chlapy. Člověku se ta osoba hned zhnusí, a okamžitě po příštím sexu si zablokuje její číslo. Ale ono ne, ono jí to, kua, dojalo! A údajně „jí to vůbec nevadí“ a dokonce se „těší až malého pozná“.

10. Zbylo tedy jediné. Říct jí, že vedle haranta mám i ajc. Jenže doprdelekurvadrát, následně vyšlo najevo, že i ten už se dneska dá léčit. Hned zavolala přednímu českému specialistovai na ajc, a dojednala mi schůzku. Musel sem jí  pak říct, že jí za to miluju. To mě poser. Nevím co tomu chlapovi budu ve středu povídat. Ale třeba se mi podaří si ten ajc do té doby eště uhnat. Vyrážím na Hlavák a du do sexu s první špinavou šlapkou, co se tam namane. Koneckonců, přesně tak jak to mám rad.