Krutomýval: závod o expirační lhůtu

1. Po delší době se opět na chvíli vyskytuji v matičce stověžaté Praze. Musím tu oběhat nějaké otravné úřady, navštívit ještě otravnější příbuzné a nechat si od lékařů zkontrolovat pár obtíží.

2. K znovuvstoupení do masokobinátu zvaného české zdravotnictví mne dovedlo, že se OBČAS trápím takovou nepříjemnou bolestí, objevující se zhruba pod levým žebrem, a vystřelující až do lopatky. Relativně z ničeho nic, ale často s větší intenzitou po požití alkoholu. Těm moudřejším z vás již asi přihořívá.

3. Ano, nebylo to nic banálního od páteře, jak sem se původně domníval, ale rozvinutý zánět slinivky, údajně  související s dlouhodobou konzumací tvrdého alkoholu. Jak drze pravil ten felčar, kterého sem navštívil. Debil. Copak vodka je tvrdý alkohol? A copak alkohol se dá konzumovat jinak než dlouhodobě? Někdo začne pít a pak si to rozmyslí? Takovým lidem říkám: srabi. A mezi ty já nepatřím. Každopádně, dostal sem nějaké trapné prášky (snad enzymy či co?) a injekci proti bolesti, a během pár dnů sem byl zase jura.  Oh la la, show must go on.

4. Ale ten otravnej doktůrek trval na tom, že nesmím pít alkohol. A prej ne týden, nebo měsíc, ale řekl že už NIKDY! Nechápu, jak to myslel. Co to znamená nikdy? Jak nikdy? Tím myslí jako „s mírou“ nebo „občas“, případně „dejte si pauzu a pak střídmě“ doufám. V mém slovníku v kombinaci se životním stylem totiž žádné nikdy (stejně jako navždy) neexistuje, je to moc svazující! To je jako kdyby chtěl abych si někdo vzal a už NIKDY nesměl šukat jiné. Prostě blbost.

5. No takže, vyděšen přednáškou na téma akutního rozvoje zánětu s následnou prý velmi bolestivou smrtí sem týden skoro abstinoval. A zároveň pracoval na rozvrácení do té doby již příhodně nakřáplého vztahu té jediné ženské z Prahy 6 se kterou sem eště nespal a která by za to stála. Slečna Dejvicanda.

6. Tahle Dejvicanda je vám unikát. Holka z atlasu, bych tak řek. Vysoká modrooká blondýna, s jemnými elegantními pohyby a nohama co z jejich délky přecházejí oči. A těma nejkrásnějšíma drobnýma kotníčkama, co sem kdy viděl. Navíc jí zdobí svůdý úsměv a pohled plaché laně. Ale za jemným závějem všech světských ctnostní skrývá se v posteli nálož, sem si tim jistý. Já tyhle jebavý pod pokličkou už poznám. Konečně jí ten její poslal doprdele a byla správně načatá smutkem (smutek ženy ještě zjemní a rozvášní – pro nás úchyláky velmi přitažlivé) a kdo nebyl poblíž? Ano, přeochotný Mýval. A jeho mužná ramena, 190 centimetrů výšky a vždy připravená náruč. Dokonce sem si nechal i naslzet na Boss kravatu ze speciální limitované edice!

7. Včera tedy byl Den D. Kdy sem dostal konečně pozvánku do jejího hnízda. V pátem patře bez výtahu. Tam na mne čekala čerstvě umytá, navoněná, našlechtěná, a jistě mírně rozechvělá. Očekáváním a touhou. Já to už znám, tyhle ženské rituály. V osm je sraz, což znamená že se od sedmi do sedmi padesáti sedmi mejou, holí, voní, malujou a šlechtí, a pak tři minuty koukají do zrcadla a na telefon a smskují kamarádkám jak pubertačky.

8. Hodlal sem tam být v čas, ale sešel sem se předtím jen na rychlého panáka Skyy v Hemingway baru, kde sem se ovšem bývalému kolegovi JUDr. Kverulantovi záhy omluvil, že nemohu jít na obvyklý páteční lov s ním, páč již mám předloveno. Popsal slečnu Dejvicandu, on pochopil, že v takové situaci je nutné vyrazit do boje ihned, popřál mi hodně štěstí a já si nařídil hodinky na odpočítávání 60 minut (doba po kterou je vagína ještě čerstvá od poslední sprchy) a vyrazil směr Kulaťák.

9.  Ďábel je ovšem nejen v detailu ale zjevně i ve vodce, neboť na minutě 27, tedy již jen s 33 minutama než mělo dojít k expiraci dejvického ženského genitálů, sem pocítil v podžebří onen známý bodavý pocit. Ignoroval sem ho, jako správný muž, a řítil se dál směrem k dívce z atlasu. O 17 minut později sem se složil ve třetím patře oslepující bolestí. Před sebou už jen 34 schodů. Na hodinkách T-16.  Bylo nutné se rychle vzmužit a jít dál. Poháněn mentální erekcí. Na moment tohodle šuku sem čekal víc jak 3 roky, protože ta mrcha odmítala partnera podvést a ten debil jí odmítal opustit. Přece si to teď nenechám zkazit slinivkou! Dokonce sem byl ochoten i přeštelovat hodinky, nebo si jí před zásunem odnést do sprchy, ale hlavně zvládnout těch dalších pár desítek schodů. Ze všech sil sem se zapřel, a vyplazil se eště o 5 schodů nahoru. Tam sem se poblil a pak spokojeně omdlel.

10. Probral sem se až dnes ráno v nemocnici.  Z nosu mi trčely hadičky, z ruky jehly, vedle hlavy monitor, v žilách nějaké prima opiáty. Chtěl sem začít sakrovat, když sem si všiml, že vedle postele sedí Slečna Dejvicanda. A ustaraně na mě hledí. To mi mírně zvedlo náladu, ovšem jen do té doby, než mi oznámila, že mě na schodech našel ten její kretén, kterej se k ni rozhodl ještě večer vrátit. Kurváá! Tak ja se tu málem schvátím a nakonec tu její vymydlenou dejvickou vagínu bude zase šukat někdo jinej?! Tak to ne. Okamžitě mačkám červenej knoflík a přivolané sestře nakážu ať mi přinese lahev Skyy a všecho to radši skončím. Sbohem krutý světe.

 

17 komentářů u „Krutomýval: závod o expirační lhůtu

  1. No tak to je fakt smůla. Mýval bez alkoholu to je asi jako čokoláda bez kakaa.( Zní to hrozně ale existuje to) Ale svět bez Mývala… To si ani nechci představovat. Než se z té slinivkové tragédie dostaneš, Dejvicanda bude zase opuštěna a určitě hned Mývalem připuštěna. Ale.. Je tu možnost, že je špatná v posteli. Možná tě ten pobyt v nemocnici zachránil. Brzy se uzdrav!

    1. no, ja se to uz stejne urcite nedozvim, protoze zivot bez alkoholu a drog nema smysl. leda ze bych propadl scientologii nebo tak neco…

  2. Tady už se člověk nemůže spolehnout fakt na nic. Mýval je chorý a dokonce z chlastu. Kam se ten svět jenom řítí…☻☻

        1. porad jeste, neb mi vyhrozuji smrti. smejdi. ale zitra letdim zpet do USA, sice s osklivejma modrinama na brise, kam mi ted pres tyden pichali injekce navsechno mozny, ale jinak v relativne dobre kondici, tak se obavam ze mi za chvili otrne, na vyhruzky o smrti zapomenu a pak… se uvidi, co bude pak.

            1. neprolezel, prostal na podiu pred 700 divakama, kteri byli natolik kompatibilini s mym smyslem pro humor, ze se smali sporadane tam kde meli, jako jeden muz, takze sem na chvili i zapomnel na to ze se mi styska po vodce…

        1. zkusim si ta slova vyhledat v encyklopedii, posledni dobou mi nejak unika jejich vyznam 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *