Krutomýval: překročen nový Rubikon

1. Dostalo se mi možnosti promítnout nějaké své dílo v místím malém kině. Je to pro mne velký krok. Mé dílo zatím bylo „jen“ v televizi nebo na internetu, ale v kině ještě ne. Logicky tento akt tedy provázely nějaké ty nervy a očekávání všeho možného.

2. K tomu musím ještě uvést, že to je kino pro umělce/intelektuály a podobnou verbež mezi kterou se nepočítám, ale možná mne mezi ně počítá někdo jiný. A jako správné artové a značně intelektuální kino tedy tohle zařízení poskytovalo po promítání i „debatu s režisérem„.

3. Kde diváci mohli klást dotazy a říkat své dojmy. Na jednu stranu to byla šíleně děsivá představa, na druhou stranu ale velmi užitečný zážitek. Moct sledovat jak kdo reaguje na to co se děje na plátně. Jestli se smějí tam kde mají a nesmějí tam kde nemají. Uff, ano. Hurá.  Jestli příběh pochopili (uff, ano, hurá). A jestli by se o té postavě chtěli dozvedět něco víc. Prý ano.

4. Takže celkově asi docela úspěch. I když: nikdo tam tedy neomdlíval nadšením a neprovolával Mývalovi 100x hurá a nedožadoval se okamžitého repeté. Mám možná neadektávní očekávání? Proberu to se svým terapeutem.

5. Většina diváků byli tzv z kategorie „hipsters„, tzn mladí muži s podivně dlouhým a špičatým vousem, divně „nemoderníma ale přitom jako děsně in“ brýlema, a oblečením, které by slušný právník na sebe nevzal a možná by se nad ním i veřejně ušklíbl (ale naštěstí žádný takový člověk nebyl přítomen).

6. Hipstři mají tu nevýhodu že se snaží být za každou cenu velmi nekomerční, originální a nestandardní (až tak že tím sou už pak docela standardní a stádní), takže chtít od nich nějaký „normální“ názor nebo „normální“ dotaz byla asi další střela vedle.

7. Ale dobré bylo, že byli ochotni o všem debatovat klidně i další půlhodinu a pak mi i detailně vysvětlit proč by na můj film klikli: protože vypadal že nabízel něco extravagantního ale ne natolik, aby jim to přišlo „provplánově skandální“ což je (přirozeně) odpuzuje.

8. Takže gud. Příští měsíc se na podobnou šarádu chystám znova, tentokrát budu promítat svůj soutěžní krátký dokumentární snímek o životě za železou oponou v šedesátých letech .  Tak to by mohlo padnout na úrodnou půdu.

9. Do té doby mne ale čeká ještě jeden nesnadný úkol. Vyhubit nebo vyhnat (další) myš, která se mnou obývá mé drahé Brooklynské přístřeší a vybíhá na mě nejčastěji v momentu kdy zasednu za svůj pracovní stůl. Byla napráskána majiteli nemovitosti, který ovšem laxně opáčil že „to je prostě New York“ a pak ať si pořídím víc pastiček na myši.

10. Momentálně se mi jich po bytě válí 14. Na 3+1 byt o rozloze 80m mi to přijde jako docela slušněj poměr a považuju tak bojiště za solidně zaminované pole. Pro myšáka. Jen aby vylez. Rozhodně se mi nechce ho zase vraždit. Mám ještě pořád špatné sny z těch původních myšojatek. Ale po shlédnutí dokumentu o tom jak rychle se myši množí mám pocit, že nemám holt na výběr. Tak držte palce, ať zvítězím v té bitvě já a né on.

6 komentářů u „Krutomýval: překročen nový Rubikon

    1. leda s tema mrtvolkama. hlasim ze se pocet zavrazdenych mysi zvedl na 2.
      necht je jim popelnice lehka.

  1. Dokument o množení myší? To by taky nemusel být film, ale jen povolení k založení myšorozmnožovny s kulatým razítkem :-).

    1. momentalne budu spis muset zavolat svemu psychiatrovi a domluvit si dusevni ocistu, ktera je po tom krvelacnem aktu asi nutna. chudak mys.

      🙁

  2. Egoped mě dřív vodil v podstatě jenom na hipsterský filmy a z debat s autory zatím jednoznačně vede otázka: „Proč měla ta herečka bleděmodrý svetr?“, díky které autoři usoudili, že je čas debatu ukončit 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.