Krutomýval: jak nebýt originální

1. Nedalo mi to. Další soutěž. Tentokrát se nás tam přihlásilo několikset – což je docela dobré (malé) číslo. A šlo o to vymyslet nejoriginálnější námět na seriál pro velkou známou televizi. Ze zadaného oboru. Například: školství. Vymyslete zajímavý a originální seriál z oboru školství a představte nám hlavní postavy a co se tam bude dít a proč je to pro diváka zajímavé.

2. Konkrétní požadavek byl na to, aby námět byl co nejvíce originální, nečekaný a unikátní. Bezva, to je přímo něco pro mě! Mi tak, díky mé vrozené skromnosti, přišlo.

3. Po několika dnech přemýšlení a tvorby, zahrnující research přes astronautiku, anatomii, kybernetiku a podobné věci, včetně konzultací s lékařem, astrofyzikem, a ESA/NASA inženýrem ze mě vypadl námět, který mi přišel že byl ohromně originální, nečekaný, unikátní a všehovšudy prostě jasný adept na vítězství.

4. Ještě v den úzávěrky mi naivně a nabubřele přišlo, že tohle mám „jistě vyhrané“ a něco tak úžasného určitě nenapadlo nikoho jiného. Na mysli mi okamžitě vyvstávaly myšlenky na všechny ty budoucí Oskary, milióny dolarů, oddanných fanoušků a celé generace diváků nalepených na televizi a diskutujících každou mouchu v seriálu, který vznikl díky mému mozku.

5. Och ta pošetilost.

6. Na téhle soutěži byly ale zajímavé dvě věci. Jednak že po uzávěrce organizátor zpřístupnil všedchny zaslané náměty všem kteří se soutěže účastnili. Což považuju za docela podivné rozhodnutí, ale na druhou stranu zase člověk vidí, co tam poslali ostatní.

7. Což mne dovedlo k objevu, že z těch několikaset zaslaných námětů jich bylo 6 na úplně stejné téma jako ten můj!  Ten můj originální, nečekaný, zcela unikátní a po všech stranách vyjímečný námět! Který tedy zjevně není vůbec tak originální, nečekaný a zcela unikátní ani po všech stranách vyjímečný!  Fascinovalo mne to, do jak velké míry shody se ty návrhy dostaly. Ano, moje postavy se jmenovaly jinak a ano, měly třeba jiný věk nebo pohlaví, ale jinak byly nejméně 2 ty soutěžní příspevky v podstatě totožné s tím mým! Zrada!

8. Těšilo mne asi jediné. Že těch stejných nápadů tam bylo spousta, a ten můj byl v té „nejméně početné“ kategorii. Aspon 100 lidí vymyslelo ÚPLNĚ to samé s jinou zápletkou, nejméně 50 dalších také mělo shodu se svým příběhem. Takže těch mých 6 statečných je vlastně docela úspěch.

9. K mé skepsi ale ještě přispěla ta druhá „zajímavá“ věc a to sice fakt, že po zveřejnění všech námětů se přistoupilo k fázi „hlasování“ kde každy mohl u každého námětu dát buď plusový nebo mínusový bod. Včetně u toho svého nápadu. Nechápu moc tu logiku, proč má tvůrce, který je v přímé konkurenci s jinýma tvůrcema hlasovat o tom jak se mu líbí který námět. Když logicky chce sám vyhrát (čemuž by mohl napomoct pokud dá všem mínus a sobě plus).

10. Ale po menší interní debatě a připomenutí si hesla mého oblíbeného mentora o tom, že pravá charakterová integrita spočívá v tom, že děláme to „správné“ i když nás nikdo nevidí, mi přišlo že to správné tady bude: pocitvě hodnotit ostatní díla podle jejich kvality a ne podle toho, že to jsou mí konkurentni. Takže s koulením očí a drcením zubů prohlašuji, že ode mne nejméně 20 mně přímo konkurujících děl dostalo palec nahoru a že nejméně 3 z nich měly skutečně originální, nečekaný a naprosto výjimečný námět. Narozdíl od toho mého. Zjevně. To byl teda tejden. Nejprve člověk bojuje s myšma a pak ještě s vlastním egem. Snad aspoň jednu z těhle bitev vyhraju.

5 komentářů u „Krutomýval: jak nebýt originální

  1. Zajímavé, ale nevěřím, že takové soutěže vyhrávají vždy jen ti nejlepší, pokud ano tak někde došlo k nečekanému zádrhelu nebo se stal zázrak …

    1. pro mne by byl uspech treba byt ve finale. ale i bez toho je pro mne dulezite se ucastnit. zene mne to dal k dalsim vytvorum a to je to o co mi jde.

Napsat komentář: Krutomýval Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *