Krutomýval: skončím jako znásilňovač?

1. V mém životě přibyla osoba, jejíž jméno (a nejen to) mám poslední dobou na mysli častěji, než by možná bylo pro osobu pokristova věku a veleváženého postavení vhodné.

2. Ano, hádáte správně, do sítě mého zorného pole se dostala další muška (jenom zlatá).

3. Problém s touhle dívkou, říkejme jí třeba Zlatomuška,  je ten, že nejenže je údajně velmi vážně zadaná, ale ještě navíc to vypadá, že nehodlá ten svazek nijak narušit tím, že by se mi věnovala více, než by se „snoubenci“ líbilo.

4. To mě samozřejmě drtí, protože Zlatomuška se mi moc líbí.  Potkal sem jí poprvé před několika měsíci na akci, kam nás pozval společný známý (a bohužel i toho jejího otravného paňácu z Wall Street), a kde mě okamžitě zaujala nejen zlatavými kadeřemi, smyslnými rtíky a ladnou chůzí,  ale hlavně tím, že si téměř neznatelně, ale pro trénované ucho perverzního Mývala naprosto zřetelně, šlape na jazyk. Oh la la!

5. Abyste tomu rozuměli. Když mi bylo asi 7, poprvé sem se vážně zamiloval. Do družinářky.  Z mého tehdejšího pohledu to byla dospělá osoba, ale když nad tím dnes tak přemýšlím, tak jestli jí bylo víc jak 22 tak je to moc. Ááach! „Soudružka Soňa“ to bylo něco. (jojo, když mi bylo sedm, eště se hrálo na soudružky). A Sonička, z který si dnes pamatuju jen to, že měla (opět z mého sedmiletého pohledu, takže bůhví co byla realita) velká prsa, tmavé vlasy a krásný úsměv, mě měla moc ráda. A já jí. Pamatuju si na x případů, kdy mě brala do náruče a dodnes si vybavím, jaké to bylo, cítit v tom objetí její prsa. Báječné, pokud vás to zajímá.  No a Sonička si trošku šlapala na jazyk. A já jí miloval asi dva roky velmi intenzivně, než naší družinu bez varování opustila a zlomila mi tak srdce. Mrcha!

6. Od té doby (zjistil sem v pubertě), mě děsně berou slečny co mají nějakou vadu řeči. Ráčkujete? Šišláte? Šlapete si na jazyk? Koktáte? Ozvěte se mi!

7. Není to tedy u mě projev záliby v  dětském vystupování žen, vůbec mě neberou culíčky a rádoby nevinné nakrucování a-la rozpustilá školačka a podobné hovadiny. Moje zaujetí vadama řeči je čistě spojnice mezi mou první láskou a těma pocitama, co mě při ní provázely. Které právě velmi dobře vyvolává,  když slyším někoho si trochu přišlapávat jazýček. Jako třeba Zlatomušku.

8. Problém s těma „děsně vážnejma“ láskama z dob prvního stupně  a eště navíc k výrazně staršímu objektu je to, že většinou (nebo aspoň v mém případě, hehe) zůstane pouze u snění a k realizaci tělesného vztahu bohužel nedojde. Ano, Sonička mi nikdy neukázala co měla pod tričkem. A tahle křivda ve mě asi zůstala dodnes, což pozoruji zejména přitom, že mám chuť okamžitě zmermomocnit téměř každou aspoň trochu atraktivní ženu, co šišlá a je jí nad  15 a pod 50.

9. Dosud se mi to vždy povedlo. Pár dnů či týdnů nějakého obluzování a marných příslibů mé věčné lásky, či co za podobné nesmysly ženy chtějí, a bylo. Tím mě to přestalo vždycky zajímat a šlo se dál. Ale Zlatomuška zatím sveřepě odolává. Čímž způsobuje ovšem jen to, že moje touha po ní se znásobuje neuvěřitelnou rychlostí.  A nyní už téměř pořád myslím na to, jak se jí dostat pod sukně. A to nejhorší přijde nyní: už aspoň dva týdny sem DOBROVOLNĚ neviděl žádné porno. Pro vás, co mě čtete déle, to musí bejt šokantní zjištění a asi se sami sebe ptáte, jestli mezitím trpaslíci s Asiatkama neztratí své uplatnění v pornoprůmyslu.  No, nevím, budeme to všichni muset risknout.  A proč teda nekoukám na porno? Protože Zlatomuška totiž útočí na obyvatele NYC coby nadějná mladá televizní producentka a docela se jí daří a díky tomu má  na netu pár pořadů, ve kterých jí někdo zpovídá na téma, jak se jí to, či ono povedlo.  Takže si její rozkošně nesprávné vyslovování sykavek  můžu pouštět, kdy se mi zamane. A co přitom dělám si asi umíte domyslet. Mno.

10. Zítra se mi jí povedlo pod falešnou záminkou (kterou zde nebudu zmiňovat, abyste jí dámy pak nějakému tomu rytířovi, co ji na vás bude zkoušet zbytečně neprohlédly) vytáhnout do kina. Kde hodlám pod rouškou tmy opatrně, ale sebejistě překročit čáru našeho dosavadního „korektního“ společenského kontaktu a po kině vytáhnout všechny trumfy z rukávu a doufat, že to někam konečně povede. Protože jestli to takhle pude dál a ona mi nedá, buď se zvencnu, nebo jí budu muset znásilnit. A vzhledem k tuzemským sazbám za znásilnění a nepěknému systému umožňující psychiatrickým institucím držet své pacienty uvnitř násilím třeba na doživotí, bych fakt radši, aby si přestala hrát na nedobytnou a prostě mi dala. Nebo sakryš, ať si urychleně sežene logopeda, protože jinak za sebe  neručím! Drže mi (a možná i jí) tedy na zítřek palce.

9 komentářů u „Krutomýval: skončím jako znásilňovač?

  1. No nazdar! Tak fingers crossed!
    Prijde mi to strasne nekorektni fandit tobe a ne ji. Ale zeny maji vzdycky slabost pro padouchy – kdo to takhle sakra zaridil?

    1. Jaky rozmer? Myslis ta inklinace k trestne cinnosti? 😀 Zatim este nepodlehla ale uz je slusne nahlodana. Na patek planuju finalni uder 🙂

    1. Do patku se to dalo zvladnout, ale v patek uz by to hrozilo ujmou na zdravi, tak sem to musel poresit, kdyz se naskytla prvni vhodna prilezitost…viz novy clanek 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *