1. Opět mne potkala situace, ve které musím volit mezi nějakou svou „profesní integritou“ a „zakázkou od klienta„. Minule toto dilema vyvstalo při psaní vtipů na míru různým politikům a jiným osobnostem, kde mi na mysl párkrát přišlo, jestli už nepíšu odpad, nebo  něco „lidsky za hranou“ a nestává-li se ze mě vlastně takto akorát jiný druh hyeny.

2. Nyní řeším to, zda vzít zakázku na natočení reklamy na zboží, které mne neoslovuje. Což by takový problém nebyl, protože to není nic co se mi vyloženě příčí, natož nějaká faleš, jen to nespadá mezi produkty, které by mi byly nějak blízké. Horší je, že klient chce ztvárnění, které považji za vrchol kýče, neoriginality až trapnosti ve smyslu „to už tady bylo tisíckrát“. Pokračování textu Krutomýval: Jak být režisérem a nezbláznit se (3) →

1. Už si pomalu začínám zvykat na to, že si mne (noví) lidé nespojují s právem ale režií. Dneska při natáčení podcastu mi zvukař dokonce gratuloval k přestupu z práva do „kultury„.  Byl to zajímavý moment.  Otázkou je, zda mi je skutečně k čemu gratulovat.

2. Ale možná že jo. Protože oplývám úplně jinou energií a životním rozpoložením, než během dnů kdy mojí náplní bylo přisluhovat zlu. Dokonce zažívám nebývale intenzivní záchvaty produktivity. Za posledních několik týdnů se mi tak povedlo postoupit s několika zakázkama. Které možná někam povedou, možná ne, to rozhodne čas (a producenti), ale rozhodující je, že se tvoří něco podle vlastní fantazie, věc se dotvoří, a pak je na světe. Ale asi největší radost za poslední dobu mi udělala nabídka na vystupování „doma“ (v NYC) na akci, kterou považuju za docela prestižní, a na kterou mne doporučila osoba, která mne viděla někde vystupovat. To potěší. Pokračování textu Krutomýval: Jak být režisérem a nezbláznit se (3) →

1. Dnešek se zapíše do mého deníku jako obzvláště náročný den. Den, na který bylo domluveno natáčení nového soutěžního klipu. A protože sem zjevně člověk typu „Améba Nepoučitelná„, tak mi v něm zas hrály děti. A aby toho nebylo málo, jedno z nich bylo neslyšící (neříká se hluché, jak mi bylo dnes řečeno tlumočníkem znakového jazyka). Jo ano, bylo potřeba aby na place byl tedy ještě tlumočník znakového jazyka.

Pokračování textu Krutomýval: Jak být režisérem a nezbláznit se 2 →

1. Nedalo mi to. Další soutěž. Tentokrát se nás tam přihlásilo několikset – což je docela dobré (malé) číslo. A šlo o to vymyslet nejoriginálnější námět na seriál pro velkou známou televizi. Ze zadaného oboru. Například: školství. Vymyslete zajímavý a originální seriál z oboru školství a představte nám hlavní postavy a co se tam bude dít a proč je to pro diváka zajímavé.

2. Konkrétní požadavek byl na to, aby námět byl co nejvíce originální, nečekaný a unikátní. Bezva, to je přímo něco pro mě! Mi tak, díky mé vrozené skromnosti, přišlo. Pokračování textu Krutomýval: jak nebýt originální →

1.  Tak mám za sebou přesně měsíc od svého odloučení od právnické profese. Je to dobrý pocit. Člověk si na to hrozně rychle zvykne.

2. Ale neopustilo mne to zcela, zrovna včera se v mém okolí vyskytl člověk, který potřeboval sepsat podání na soud, a nebyl při penězích ani dostatečném intelektu, takže můj právem ještě ne zcela zrušený altruismus velel pomoci.  Ale hned po odeslání toho dokumentu mi bylo snad ještě více jasné, že to rozhodnutí právničiny nechat, bylo dobré. Pokračování textu Krutomýval: jak se žije placenému komikovi a neplacenému režisérovi →

1. Človek by si řek, že po nějaké době co je na světě a dostává se mu jak chvály tak kritiky, někdy tak, někdy onak, tak se naučí s tím pracovat a bude schopen v klidu přijmout co přijde.

2. Není tomu vždy tak. Minulý měsíc sem tvořil videoklip do soutěže. Bylo to za dost stresových podmínek, a výsledek nedopadl ideálně. Natáčení na Times Square, s dětma, a s málo časem se podepsalo na výsledku. S kterým jsem nebyl zcela spokojen. Pokračování textu Krutomýval: jak být režisérem a nespáchat sebevraždu? →