1. Před týdnem sem při čistění zubů pohl hlavou, cítíl nějaké náhlé křupnutí, do jazyka mi vjela křeč (nový zážitek, vřele nedoporučuju) a navzdory pocitu, že se mnou do několika vteřin musí být ámen, sem se neskácel v koupelně na podlahu, a nenašla mě tam o týden později napůl zetlelého uklízečka, ale pouze mi krk náhle zatuhnul v jedné poloze a hlavou nešlo otáčet na žádnou stranu.

2. Trochu mě nasralo, že mě taková situace potkala již nyní, kdy si připadám relativně na vrcholu svého zdraví a mužství. Takové starobní poruchy sem očekával že se budou dít až tak po šedesátce.

3. Pak mě napadlo, že za všechno může samozřejmě matka, jejíž nacistická výchova zapříčinila, že si vůbec jak kokot ty zuby čistím, páč je jasné, že bez čištění zubů by se mi tenhle úraz nestal.

4. Možná bych sice teď měl paradentózu, vypadané zuby a zničený společenský život, ale aspoň bych se před přechodem sedmé avenue minulý víkend mohl rozhlédnout jestli mě hodlá přejet sněžný pluh nebo ne. Nehodlal. Ale málem mě porazil snowboardista. Ano, tohle se tam skutečně v té chvíli dělo. New York prostě nelze nemilovat.

5. Nicméně já sem nebyl zrovna ochoten rozjímat nad svou láskou k tomu nejlepšímu městu na světě, anžto sem byl na cestě ke svému chiropraktikovi, s žádostí, aby mě napravil, nebo popravil.  Jiná možnost mi vzhledem k míře mého utrpení nepřipadala jako vhodná.

6. Chiropraktik mě položil na záda a chvilku mi hlavu tahal pryč od těla, pak mě prohmatal a provedl pár chvatů, při kterých mi přišlo že mě zákonitě musel dodělat. Ale nestalo se tak. Možná sem se i cítil malinko líp. Ale pravý problém mě teprve čekal.

7. Ten šarlatán mě totiž nejenže zkásnul vo 35 dolarů, ale navíc pravil, že důležité je si teď ten krk nahřívat. Ne udržovat v teple, ale vyloženě nahřívat. Chtěl sem na důkaz porozumění pokývat hlavou, ale nešlo to, tak sem aspoň souhlasně poulil oči a zamumlal že ok. A pak si šel  domu nahřívat krk.

8. Já idiot se ale zapomněl zeptat, jak se to dělá. A ti z vás, kdo mě znají déle tak vědí, že i banality typu „nahřát si krk“ mě můžou zcela vykolejit, neboť až během pokusu o tu činnost zjišťuji, že si s ní nevím rady.

9. Tedy pro vás, co byste si někdy chtěli nahřát krk mám pár rad: šála v mikrovlnce je k ničemu – nechytá teplo. Šála položená na rozehřátou indukční desku plotny je velmi špatný nápad, páč se k ní ve vteřine přiškvaří. Šála položená na prkýnko, které je položené na rozehřátou indukční desku plotny je dementní nápad, protože přes to prkýnko nejde do té šály teplo. Šála položená na čtvrtku, která je položena na rozehřátou indukční desku plotny je ultra dementní nápad, protože ta čtvrtka hrozně rychle chytne. Šála obalená kolem hrnku s vařící vodou je nejmíň blbej nápad, ale teplo co šála nasaje během asi 10 sekund na krku vyvane, a máte zase hovno. Hrnek s vařící vodou na krk nelze přikládat. Zaprvé to pálí, za druhé to má blbej tvar.  Filé ohřáté v mikrovlnce a přiložené na krk taktéž hrozně rychle stydne a navíc strašně smrdí. A pečený polštář je úplně nejvíc k ničemu.

10. Suma sumárum. Nahřát krk nelze. Přeju vám hodně štěstí v podobné situaci. Je to děsnej voser.