1. Stavil sem se za kolegy v bývalé práci. Zašli sme na oběd. Během něho mi vyprávěli smutné zkazky ze života právníků ve velké korporaci. Kterým sem se již mohl jen zasmát, neboť mě, muže na svobodě, se už netýkají. Sem si teda myslel během první čtvrhodinky a druhého Mojita u oběda.  Pak přišla Ona. Nová kolegyně. Novicka. Vysoko posazené lícní kosti, modré oči, štíhlé nohy a upnutý svetřík odhalující pečlivě vybranou podprsenku. Donesla Paulovi nějaké šanony a že zase půjde.

2. Tomu sem samozřejmě musel zabránit. Jako pravý gentleman sem tedy obratně ukradl židli od vedlejšího stolu a nabídl jí posezení vedle sebe. A že jí rád objednám také jedno Mojito. Nebo dvě, mrknul sem na ní. Sedla si, ale prý že alkohol nepije.  Řekl sem že to ničemu nevadí, že já vypiju i její příděl, takže vesmír zůstane v rovnováze.

3. Nezasmála se! Asi je nějaká divná. A drzá. Což se záhy potvrdilo, když během toho co my sme dál pili koktejly a ona inhalovala kapustovou vodu, začala (navíc bez vyzvání k tomu aby mluvila!) vyprávět historku z minulé práce. Odkud před dvěma měsící odešla, kvůli harašení. To mne samozřejmě zaujalo, protože moje levačka už byla na půl cesty k jejímu opěradlu, aby jí nenápadně ale citelně dala najevo, kdo je tu pán.  To co vyplynulo z jejího vyprávění ovšem nerozesmálo ani mě. Zdá se, že mé dny coby pána tvorstva, sou vážně ohroženy. V té její bývalé práci vyhodili nějakého chudáka jen za to, že jí pozval na rande. Údajně to je obtěžování. Co by pak udělali se mnou za tu soulož s opilou koncipientkou na kopírce, nebo fakt že sem měl jeznoznačně ostatními muži v kanclu přiznané právo první noci s jakoukoliv novou zaměstnankyní?

4. Může ve světě kauzy #metoo a #timesup vůbec ještě Mýval spokojeně existovat? Vzhledem k té hysterii co panuje všude okolo a soudě podle toho, jak ostatní u stolu najednou jen tupě a ustrašeně čuměli do talíře to vypadá, že můj přístup k ženám bude muset být trochu přehodnocen.

5. Chvilkově sem zvážil se na ženský celkově vysrat a  přejít na homosexualitu, jelikož s chlapama je ve všem míň problémů.  Ale přesto, že muži jsou kvalitnějšími společníky, jisté části ženského těla by mi v dlouhodobém horizontu přecijen asi chyběly.  Rychle sem tedy zavrhl nápad, že na rande místo Novicky pozvu Richarda z oddělení finančího práva, protože má svetr s obrázkem zebry (so gay) a blíží se daně, a někdo mi je musí zpracovat, že.

6. Přeci se ale nebudu nepříteli vzdávat tak lehce! Výzvy sou od toho, aby se překonávaly. Naklonil sem se tedy k Novicce přesně na vzdálenost kdy ji šlo nenápadně trochu očuchat, ale ještě to nevypadalo úchylně a s pohlede upřeným jí zjevně do očí a ne na kozy (ty už sem měl totiž dávno okouknuté, nejsem amatér) jí řekl že je skvělé, vidět že se společnost mění směrem ke skutečné rovnoprávnosti. A že jí práce v této společnosti jistě bude více příjemná, protože tam jí žádné nebezpeční nehrozí.

7. Na Sebastianovi, právníkovi z HR (rozuměj rozená svině) sem viděl, že se málem udusil na svým krevetovým předkrmu, a předpokládám, že se mu chtělo dodat něco jako „jo, když ty už tam nejseš tak možná„, ale pak si asi vzpomněl že léta pomáhal vykonávat můj plán, tzn najímání pouze slečen, na které jsme dopředu odvolili že se nám chce koukat, a radši mlčel.

8. Novicka se na mě podívala, usmála, a pravila že je hezké vidět, že tomu někdo rozumí, a slyšet podporu od muže. Ovládl a zorganizoval sem všechny neposedné molekuly ve svém těle tak, abych jí jako gesto uznání okamžitě nesáhl na stehno, jak to mám ve zvyku. Místo toho sem přivolal číšníka a řekl ať slečně přinese ještě jednu kapustovou vodu a doplní to proso na misce, že nechceme aby strádala. A mně ať místo krvavého stejku co sem si původně objednal donese to samé, neboť mne svým přístupem ke stravě inspirovala. Jako jestli na ní nezapůsobí moje ochota jíst zrní, tak už fakt nevím co. Ale minimálně na Paula, který celé setkání svolal a soudě z toho že nyní z mé metamorfózy málem zapomněl žvýkat svoje jehněčí, to zabralo.

9. Naštěstí to ale zapůsobilo i na ní. Poslední půlhodinka probíhala tak, že Novicka dál žvatlala svoje nesmysly, a tři muži okolo ní tupě koukali do talíře a přemýšleli o nesvobodě chrousta. Ale ten čtvrtý, ten jí odvážně přizvukoval, neboť měl v hlavě již nový ďábelský plán. Při loučení před restaurací sem Sebastianovi zasalutoval, Paulovi dal žertovnou  herdu do ramene a Richarda více než přátelsky objal a něžně mu odrhnul ofinu z čela, přičemž sem mu nahlas říkal, že se domluvíme na víkend. Zachichotal se jak prvnička. Věděl sem, že si na mě dycky dělal chutě. A daně sou daně, no.

10. Pak sem se obrátil směrem k ní, a podal jí ruku.  S vizitkou a dovětkem, že kdyby někdy potřebovala poradit v oblasti trestního práva, zejména třeba ohledně sexuálního obtěžování, ať dá vědět, že se na šovinisty specializuju.  Přijala ji v tak rozhicovaném a zároveň zcela odzbrojeném stavu, že sem měl co dělat abych jí neznásilnil rovnou na tom parkovišti. Ale to by Richard asi neunes.  Dávám jí tak dva týdny, než mě někam pozve sama. V domění, že sem neškodný homo a v nejhorším případě bi-sexuál. Investuji nějaký čas do spřátelení a pak na ní zaútočím její vlastní zbraní ze zálohy. Způsob války se možná změnil, ale nepřítel zůstává stejný. A já sem zatraceně flexibilní voják.