Archiv rubriky: Krutomývalí Lapálie

Krutomýval: Jak ne-nakládat s ptákem?

1. Včera sem se vracel domu z kanclu, a těšil se na pikantní rande se zrzavou servírkou z Toshi’s a Stevem Jobsem. Když sem před barákem uviděl klečící sousedku. V takové moc pěkné pozici, na všech čtyřech, s rozkošnou prdelkou rozkošne nahoru. Chvilku sem zvažoval že jí tam povalím a v pozici líneho psa si to rozdáme, ale pak sem se překonal, mezitím se zrodivší erekci akorát šikovně zastrčit za lem kalhot, s tím že jí později použiju na Zrz-vrzce, a sousedku pouze slušne pozdravil. A chystal se jí překročit. Pokračování textu Krutomýval: Jak ne-nakládat s ptákem?

Krutomýval: další Ó sama na holení, prosím

1. Pod vlivem nečekaných událostí sem musel na pár dní opustit USA. Když sem se včera vracel a přilétl na JFK, liboval sem si, jak nové kiosky umožňující prakticky samo-obsluhu místo výslechu imigračního úředníka, všechno pěkně urychlujou a jak budu hned venku z terminálu.

2. Mělo mi bejt divný, že se všichni kolem mě tváří jako by byli v ČR místo USA. Tzn: znechuceně, nasraně, agresivně, v nejlepším případě zdecimovaně či jen genericky negativně. Pokračování textu Krutomýval: další Ó sama na holení, prosím

Krutomýval: jak se zbavit chuti do života?

1. Včera sem se probudil s palčivým pocitem, že svět je krutý. Já to tak totiž občas mívám.

2. Je to takový Adam Appleby syndrom. Ti sečtělejší z vás ví o čem mluvím. Ostatní ať se dou bodnout, když sou ignorant.

3. Většinou mě po ránu deptá to, že musím vstávat a hned za tím fakt, že musím do práce. Tu a tam mi ten pocit přijde už zcela neúnosný, a zrovna tak tomu bylo včera. Pokračování textu Krutomýval: jak se zbavit chuti do života?

Krutomýval: Uvědomělé Rozpárování, aneb: O dvě vteřiny víc než bylo třeba

1. Nejprve jsem se přesvědčil, že má na mne chvilku čas. Že si k tomu oba budeme moci v klidu sednout, nebudeme nikam spěchat, dovolíme si ten luxus odložení telefonů, zaklapnutí počítačů, a pohlížení si z očí do očí.

2. Nebo tedy, v mém případě,  budu se jí snažit dívat do očí, ale z pocitu studu, provinění, a strachu z toho, že nedělám správné rozhodnutí, budu pohledem občas těkat po místnosti. Pokračování textu Krutomýval: Uvědomělé Rozpárování, aneb: O dvě vteřiny víc než bylo třeba

Krutomýval: je-libo vlastní meducínku?

1. Je mi blbě od žaludku. Chce se mi spát a zároveň někam utéct. Jakobych neměl možnost ovládat svoje tělo a ono samo se nebylo schopno rozhodnout, co bude dělat. Pravá půlka chce spát, levá chce odlézt po čtyřech někam daleko, tam se zvednout  a začít utíkat.

2. Mám? Nemám? Měl bych? Neměl bych? Pokračování textu Krutomýval: je-libo vlastní meducínku?

Krutomýval: kam vede spirála špatného svědomí?

1. Je pátek dopoledne. Otevřete email, kde se vás šéf ptá, jestli dneska budete v práci.

2. Napíšete mu, že dnes pracujete z domova, a přemůžete se napsat i „je potřeba abych se dovalil do kanclu?“ a začnete se modlit, aby nebylo, protože ste samozřejmě dnešek plánoval prolenošit v posteli, kině, a na ochutnávce lanýžů a ne smrdět v práci. Pokračování textu Krutomýval: kam vede spirála špatného svědomí?