1.  V životě každého se určitě vyskytuje určitý okruh osob, jejichž újmu by člověk považoval za vlastní.  Ano, sou to osoby blízké. Mít nějaké ty osoby blízké je fajn, pokud člověk třeba potřebuje prachy nebo ledvinu, žejo. Ale je to taky dost otravné, pokud se karty obrátí a tu ledvinu nebo nedejbože dokonce prachy chce někdo na vás.

2. Vzhledem k tomu, že žiju slastně sám, matka je dlouho po smrti, otec touhle dobou předpokládám zpět v Pákistánu a mé potenciální dítě ještě nenarozené, okruh blízkých osob se v mém případě sestává z naprostého minima jedinců, mezi nimiž kraluje Lasice. Pro ty, kteří sou zde noví: tak říkám od dětství své mladší sestře. Která sice, jak se nedávno vyjevilo, disponuje nesmírným výtvarným talentem, neboť literárně výtvarnou soutěž do které sme se přihlásili se společným projektem vyhrála, mrcha, pouze ona, ale i nadále si na sobě zjevně nejvíce cení své schopnosti vydělávat si peníze prostitucí.  Co nadělám.

3. Už před lety sem se s tím smířil, což pro mě jakožto staršího bratra věru nebylo jednoduché. Ale teď  se tím netrápím. Akorát sem rád, že se toho nedožila matka, anžto by zjistila, že obě její děti skončily jako kurvy. Eště že já aspoň většinu své práce nemusím odvádět v kleče s votevřenou pusou.

4. Proč to celé vykládám. Jak asi mnozí z vás ví, Lasice na mě ňákou dobu dost nevybíravě parazitovala v New Yorku, s historkou o tom, že do ČR se nemůže vrátit, protože tam způsobila malé nedorozumění, zahrnující zapletení se s novým králem pražského drogového podsvětí. Ano, s tím Albáncem, který převzal žezlo po tom jiném Albánci se Syřanem, co ho sebrali po tom, co Bém slavnostně zabásl tenkrát kralujícího žida. A tenhle maník si díky tomu „nedorozumění“ začal myslet, že Lasice mu zdrhla z čerstvě přivezenou zásilkou koksu asi za mega.

5. Následoval sestřin úprk do USA a několikaměsíční okupace mého bytu a brutální zneužívání mé peněženky do takové míry, že by se za to styděl i Kulínský. Ne tak Lasice. Musel sem jí nakonec v zámu svého mentálního stavu vykopnout do jiného bytu, který sem na Manhattanu cáloval a navíc  přislíbit, že její situaci v ČR pořeším.

6. Na čemž sem začal pracovat. Nechce se mi tu rozepisovat co následovalo v Dánsku a jak sme s Moodroočkou nejen podstupovali trénink waterboardingu, ale ještě zachraňovali Albánskou mafii výměnou za sestřinou beztrestnost, řeknu jen, že sem už několik  týdnů měl pocit, že je všechno v cajku.

7. To ovšem pouze do včerejška odpoledne, kdy mi volalo mě neznámé číslo z ČR. Zvedl sem to, a překvapivě na druhém konci hýkala Lasice, ať jí přijedu pomoct.  Že prý jela na skok do Prahy si něco vyzvednout a „zvrtlo se to“. Než sem jí stačil přes ta slzavá údolí (na její straně) vyzpovídat ohledně toho, koho nasrala tentokrát, vzal telefon do ruky někdo jiný, kdo mi se silným ruským přízvukem oznámil, že „takhle to dál nejde“. Následně sme oba přešli do Ruštiny, a za zvuků,  které zpovzdálí zněly jako že někdo sestře provádí něco co se jí hodně nelíbí,  sem se snažil zjistit co se po mě vlastně chce.

8. Co jiného, než prachy. Tentokrát ani nevím za co přesně. Ale samozřejmostí je, že s teroristy se nevyjednává. Pravil sem tedy rezolutní „fuck off“ a zavěsil sem.

9. Jenže právě proto, že ta potvora je moje téměř jediná osoba blízká, vzal sem následně do ruky komp, nastavil pro klienty promptní a nic neříkající out-of-office, zavolal si tágo na letiště, skočil na nejbližší red-eye do Prahy a ještě předtím zavolal s.o.s. kámošům, z nichž Kudla byl svého času URNA, Šišoun BISKA a Richie v té době dělal něco dost podezřelého  v Iráku pro Amíky, o čemž se samozřejmě až do Manninga navíc nesmělo veřejně mluvit, takže to, že nám z toho už tenkrát ukazoval video na  domácí party, byl pěknej průser.  Ale možná i proto, co sme spolu v těch dobách zažili víme, že když de fakt do tuhého, pomůžeme si.

10. Ráno sem se od nich teda nechal  s krví podlitýma očima vyzvednout na Ruzyni a doteď sme kuli plán (varianta A je luxusní, varianta B se ještě dodělává) na záchranu nevděčné a nezodpovědné, byť zřejmě výtvarně nesmírně nadané Lasice, které touhle dobou asi pořád eště někdo někde kroutí pařátky.  Kde a kdo už zjišťuje Šišoun pomocí svých kontaktů, zatímco Kudla s Richiem pracujou na technických detailech operace  „Free Lassie„. A já se přemlouvám, abych se k tomu všemu aspoň dneska úplně nezfetoval, jelikož prej by se hodilo, abych byl „při smyslech“ a ideálně prý eště „méně paranoidní než normálně“. Takže jako vždycky, na mě padne ta nejtěžší úloha! Nedat si ten luxusní koks co Richie má takřka vždycky u sebe.  Bež čehož ale fakt nevím, jestli budu zítra v Hodinu H co platný. No, uvídíme, dám vám vědět. Možná.